Pavel Bém je zpátky. ODS ztratila soudnost.

Zatímco česká veřejnost a média bedlivě sledují vývoj prezidentské kampaně před rozhodujícím druhým kolem, mateřská náruč ODS přijala svého ztraceného syna zpět, jako by se nic nestalo. Páteční zpráva o návratu Pavla Béma do ODS na Praze 6 zapůsobila jako z jiného světa. Člověk si musí klást otázku, zda ODS testuje, jakou mají občané paměť, nebo co všechno ještě dokáže naše veřejnost strávit.  

Když se v březnu minulého roku vystupňoval tlak na Pavla Béma, aby odešel ze strany a složil mandát, bývalý primátor Bém odhadoval své očištění a návrat do ODS na půl roku. Své členství pouze pozastavil a mandát poslance složit odmítl. Většině nezúčastněných pozorovatelů se zastavoval rozum nad hroší kůží pana Béma, ale i nad neschopností ODS rázně zareagovat na skandální odhalení vlivu pražských kmotrů na kroky magistrátu. Ale Bémovi to vyšlo: zmýlil se jen o čtyři měsíce. Kriminalisté přitom dodnes vyšetřují podezřele levné prodeje městských pozemků, změny územního plánu na objednávku zvenčí a vliv lobbistů na obsazování míst v obchodních společnostech hlavního města.  

Z načasování návratu Pavla Béma do strany je zřejmé, že bylo připravováno již delší dobu a hledal se jen vhodný okamžik. Před senátními a prezidentskými volbami to nebylo pro mediální obraz strany vhodné, ale nyní, po katastrofální porážce prezidentského kandidáta ODS je to zřejmě už jedno. Tato logika ODS vychází z toho, že voliči si stejně nic nepamatují, nechají se krmit přelétavými médii na témata aktuálního dění a za chvíli bude možné se tvářit, že se vlastně nic nestalo. Žádná politická zodpovědnost za tunely – ať už se jmenují Blanka nebo Opencard. Je pravda, že formálně nebyl Bém ani obžalován ani obviněn. To však přece nemůže být důvodem k jeho plné politické rehabilitaci! Z hlediska politické kultury se tím od měřítek vyspělého Západu opět o něco vzdalujeme.

Právě Pavel Bém byl svého času korunním princem bývalého předsedy ODS Klause, který nese na korupci a klientelismu v naší polistopadové politice ten největší osobní podíl. Připomeňme, že na skandální odposlechy Bémových telefonátů s lobbistou Janouškem reagoval Klaus zcela unikátním způsobem. Dle jeho vyjádření prý odposlechy ničí demokracii a jejich samotný obsah ho nezajímá. Tudíž nikoli rozhodování lobbistů o politice, ale fakt, že se kvůli uniklým odposlechům o skandálu občané dozvěděli, považoval Klaus za špatný. Nelze se pak divit, jestliže lidé spekulují o Bémově vlivu na zákulisní dění v ODS a v jeho návratu vidí posílení klausovského křídla. 

Z mého pohledu nepominul žádný z mnoha důvodů, pro které v březnu 2012 Pavel Bém musel přerušit své členství ve vládní ODS. Poté, co svým podpisem pod prezidentskou amnestií šéf ODS a premiér současné vlády definitivně pomohl legalizovat kriminální činy zlatokopů, které doprovázely transformační éru narýsovanou zakladatelem ODS Václavem Klausem, nasvědčuje jednání občanských demokratů naprosté ztrátě soudnosti.