Kritika Izraele není antisemitismus

Izraelská elitní komanda v pondělí brutálně zasáhla proti humanitárnímu konvoji zahraničních plavidel, která vezla pomoc do Gazy. Šokovaný svět se dozvěděl, že o život přišly až dvě desítky lidí a další desítky civilistů byly zraněny. Přesná čísla obětí zatím nejsou potvrzena. Námořní konvoj vedla turecká loď a také většina obětí jsou národností Turci. Krvavá akce se odehrála v mezinárodních vodách.

Izrael tvrdí, že humanitární plavidla vezla teroristy a zbraně pro palestinský Hamas a že měla za cíl Izrael vyprovokovat. Izraelský premiér Netanjahu vojenský zásah obhajuje jako obrannou akci, protože izraelští výsadkáři prý byli humanitárními aktivisty napadeni tyčemi a noži. Turecko již zásah ostře kritizovalo a hrozí dramatické zhoršení vztahů mezi Ankarou a Tel Avivem. Je důvod se obávat, že toto napětí dál eskaluje již tak neutěšenou situaci na Blízkém východě.

Útok izraelských komand na konvoj s humanitární pomocí Gaze je zcela nepřiměřený a zabíjení civilistů je neospravedlnitelné. Izrael již třetí rok blokuje Gazu s cílem izolovat Hamas od dodávek zbraní. Blokáda Gazy ovšem podle zpráv Amnesty Inernational zároveň znamená, že asi 80% Palestinců v Gaze je závislých na pomoci ze zahraničí. Humanitární situace v pásmu Gazy, kde žije asi 1,5 mil. obyvatel je lidsky nedůstojná. Pokud se neprokáže, že humanitární lodě vezly zbraně pro Hamas nebo měly na palubě teroristy, bude tato záležitost pro Izrael velkou blamáží. Humanitární akce není žádnou provokací. I pokud by se potvrdilo, že humanitární pracovníci chtěli izraelské vojáky provokovat, měli příslušníci izraelských komand s takovým scénářem počítat a nespustit zbytečný masakr. Stát Izrael nebyl humanitárními loděmi napaden a ani obava z provokace přece není legitimací k zabíjení civilistů.

Svět ztrácí sympatie k Izraeli a mezinárodní společenství akci izraelské armády odsoudilo. Rada bezpečnosti se mimořádně kvůli masakru sešla již v pondělí večer a NATO o akci jedná bleskově o den později. Stává se postupně samozřejmostí, že kritika Izraele není projevem antisemitismu. Je škoda, že Izrael riskuje svou reputaci i sympatie v zahraničí. Dokonce jeho tradiční spojenec USA dává najevo odstup. Už minimálně dvacet let se zdá, že se izraelská armáda dostává pod rostoucí vliv náboženských radikálů a nacionalistů. Trend militarizace izraelské politiky rozhodně Blízký východ blíž k míru neposune. Incident je potřeba podrobně prošetřit a dát odpovědi na nejasnosti kolem nešťastného krveprolití. Izrael riskuje mnohé – nejen své přátele v zahraničí a střety doma, kde se množí protestní demonstrace. Riskuje také zvýšení regionálního napětí na Blízkém východě.