Pátek 30. října 2020, svátek má Tadeáš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 30. října 2020 Tadeáš

EU jako agresor? Nesmysl!

23. 03. 2014 17:53:27
Je až k nevíře k jakým bizarním a nesmyslným myšlenkovým závěrům vede nenávist k Evropské unii některé naše národovce a eurofoby. Klasickou ukázkou bylo vystoupení bývalého Klausova vicekancléře Hájka v pořadu Michaely Jílkové „Máte slovo“. Obviňovat EU z toho, že svými pobídkami vůči Ukrajině vyprovokovala ruského medvěda, je naprosto absurdní. Svědčí o tom, že ani leckterý našinec není (nebo nechce být?) imunní vůči ruské a nacionalistické propagandě.

EU nenese žádnou zodpovědnost za to, že nyní Rusko porušuje mezinárodní právo. Jednání mezi EU a Ukrajinou o asociační dohodě se táhla roky a byla naprosto dobrovolná. EU se nerozhlíží po okolí, koho by ještě „pohltila“, jak si to zřejmě představuje eurofob Hájek. Věc je úplně prostá: země mezi EU a Ruskem se chtějí mít lépe a snaží se získat snadnější přístup na vnitřní trh EU. Na počátku jednání s EU byla jejich dobrovolná žádost.

V bezpečnostní strategii EU z roku 2002 je zakotven zcela banální princip, který snad chápe každý: státy EU se mohou mít dobře tehdy, pokud se budou mít dobře také jejich sousedé – jedině to zajistí stabilitu a bezpečnost v širokém slova smyslu. To byl důvod, proč EU vyvinula programy evropského sousedství, ve kterých jde o podporu demokracie, právního státu a prosazování funkčního tržního hospodářství, ve kterém mají šanci zbohatnout nejen oligarchové, ale také obyčejní smrtelníci.

Plány Ruska na další postup na Ukrajině jsou však v příkrém protikladu proti evropské politice sousedství. Putin bude nyní jednoduše čekat, až Ukrajinci padnou na samé dno. Putinovým cílem není modernizace Ukrajiny a její veřejné správy. Kreml si přeje pravý opak: chaos a celkový rozvrat. Západ je ochoten Ukrajině pomoci, ale bojí se, aby pomoc neskončila v kapsách oligarchů. A v tom je právě háček: reformovat a transformovat je podstatně náročnější a klopotnější, než nabízet úplatky.

Na příkladu Ukrajiny je názorně vidět, že Evropa hraje s jinými kartami než Rusko: asociační smlouvy východního partnerství z povahy věci vznikají trpělivým vyjednáváním podmínek a nejsou uzavírány pod nátlakem. To Rusové používají zcela jiné metody: invazní vojenské jednotky na Krymu jsou toho jasným dokladem.

Kdo si pamatuje na gruzínskou válku z roku 2008, možná si vzpomene, že tehdy začalo Rusko na Krymu masivně vydávat ruské pasy. Ve stejné době ohlásil tehdejší prezident Medveděv, že si Moskva vyhrazuje právo chránit své krajany i v zahraničí. Možná už tehdy zrál v hlavách ruských stratégů plán na anexi cizích území!

Ten, kdo si myslí, že Krymem to končí, by měl chápat, že situace na Ukrajině ohrožuje i další státy – vezměme například Moldavsko, kde jsem v pátek jednal s prezidentem Timoftim, premiérem Leankou a dalšími činiteli. Na jeho separatistickém a mezinárodně neuznaném Ponděstří jsou ruská vojska. Představitelé Podněstří v uplynulém týdnu požádali o připojení k Rusku!

EU pomohla řadě zemí na jejich cestě k demokracii a právnímu státu. Buďme k sobě zcela upřímní: kdo ví, jak by se vyvíjela Česká republika, pokud by nebylo konsensu našich občanů o směřování do Evropy? Jak by asi vypadala naše ekonomika bez vnějšího tlaku na férovou hospodářskou soutěž? A kolik by nás nakonec stál bankovní socialismus (“jánabráchismus”), který byl přímým důsledkem klientelistického pojetí privatizace státního majetku? Sociální stát by u nás zřejmě bez vnějšího stabilizujícího vzoru EU péčí našich transformačních ekonomů totálně pošel.

Ten, kdo se dneska zastává Ruska a obviňuje EU z eskalace konfliktu na Ukrajině, je slepý k tomu, jak důležité je pro bezpečnost v mezinárodním prostředí dodržování práva a respekt k dohodám. Buďme vděčni okolnostem, že jsme dostali šanci být členy EU a NATO. A snažme se pomoci těm, o jejichž osudu chce někdo rozhodovat bez nich samých.

Autor: Libor Rouček | neděle 23.3.2014 17:53 | karma článku: 18.07 | přečteno: 977x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Pavel P. Kopecký

Bizarní doba i slavná výročí

Nejvýznamnější letošní výročí není 28. říjen a ustavení republiky. Je to výročí prohrané bitvy na Bílé hoře.

30.10.2020 v 10:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 73 | Diskuse

Karel Stýblo

Přihodilo se ...

Proč se dokola omílá neschopnost současné vlády a proč se dnes už nenajde nikdo, kdo by mohl úspěšně apelovat na lid? Odpovím. ,

30.10.2020 v 8:10 | Karma článku: 15.02 | Přečteno: 266 | Diskuse

Jan Bartoň

Jan Blatný – místo strachu respekt

Nový ministr zdravotnictví Jan Blatný se představil po jmenování a zaujal například tím, že nechce „přitvrzovat“ a že covid vyžaduje respekt, nikoliv strach.

30.10.2020 v 8:09 | Karma článku: 20.56 | Přečteno: 423 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Ocenění od přátel

Dostalo se ho České republice za něco, co měla udělat už dávno. Leč i tak je ocenění na místě. Nelze přehlédnout, že opět je za tím poslankyně ODS Jana Černochová.

30.10.2020 v 7:00 | Karma článku: 19.50 | Přečteno: 358 | Diskuse

Jaroslav Novák

Zásadní systémové selhání státu před vypuknutím koronavirové epidemie v ČR

Téměř neustále se hovoří o selhání vlády při řešení koronavirové krize. Je tu však jiné, šokující, zásadní selhání, které by se mělo začít řešit.

29.10.2020 v 21:18 | Karma článku: 23.39 | Přečteno: 740 | Diskuse
Počet článků 186 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1832
Narozen 1954 v Kladně, v roce 1977 emigroval z politických důvodů do Rakouska. 1984 doktorát z politologie a sociologie na Vídeňské univerzitě. 1988-1991 redaktor Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Je členem obnovené ČSSD od r. 1990. Mluvčí vlády ČR v letech 1998 - 2002, poté zvolen poslancem parlamentu ČR. Od r. 2004 je členem Evropského parlamentu, kde působí v Zahraničním výboru. V lednu 2012 byl zvolen místopředsedou Progresivní aliance socialistů a demokratů v EP. Dlouhodobě se věnuje otázkám mezinárodní a evropské politiky.

Najdete na iDNES.cz