Jak to vlastně mají ti Švýcaři s Evropskou unií?
V neděli se Švýcaři v referendu sice velmi těsně (50,3%), ale přece, rozhodli pro omezení volného pohybu osob z obavy před dalším přílivem imigrantů. Iniciativu na omezení přílivu cizinců vznesla značně euroskeptická a nacionálně konzervativní lidová strana (SVP).
Švýcarská vláda musí mít z výsledku pěkně zamotanou hlavu, protože bude možná muset změnit celou řadu mezinárodních smluv, které uzavřela s Evropskou unií. Propojení Švýcarska s EU je totiž enormní a uvědomí si je každý, kdo začne věc podrobně zkoumat. Není tedy v zájmu členů EU, aby se Švýcarsko dostalo do izolace.
Pro švýcarské hospodářství je rozkmotření s EU noční můrou: ekonomika totiž žije z Evropy, její úspěch závisí na volném obchodu s EU (nejvíce s Německem) a švýcarské firmy by se neobešly bez zahraničních pracovníků. Švýcaři jsou oproti častému mylnému přesvědčení našich euroskeptiků téměř dokonale integrováni do evropského vnitřního trhu a musí respektovat všechny jeho předpisy a pravidla – a dodejme, že jako nečlen EU nemohou jejich tvorbu ovlivňovat! Z toho vyplývá, že Švýcaři nemohou jen tak zavádět kvóty na pohyb osob. Jinak by museli z volného trhu EU odejít. To by mělo pro švýcarské hospodářství katastrofální důsledky.
V Bruselu, Paříži i dalších evropských metropolích se hned po švýcarském referendu ozvalo volání po odvetě, která by měla Švýcarům ukázat, že si nebudou z jednotného trhu EU vybírat jen jeho výhody a odmítat nepohodlné závazky.
To není dobrá cesta. Nyní by spíš měla nastoupit diplomacie a ne hrozby sankcemi. Nyní je třeba zachovat chladnou hlavu a vyjednávat s vládou konfederace. Důležité je, že vláda v Bernu si omezení volného pohybu nepřála, a tak je třeba na ni pohlížet: bude pro Evropskou unii partnerem a nikoli protivníkem.
Vláda v Bernu bude mít od nynějška tři roky času na to, aby přetavila rozhodnutí svého lidu do zákonů způsobem, který zajistí, aby „se vlk nažral a koza zůstala celá“. Co rozhodně nepůjde, je představa, že Švýcaři budou těžit z vnitřního trhu EU a přitom porušovat jednu ze základních evropských svobod, totiž volný pohyb osob.
Je třeba pro férovost dodat, že debata o kvótách pro přistěhovalce se před referendem vedla až na výjimky bez xenofobních tónů a docela věcně. Švýcarsko je vůči imigrantům a azylantům nesmírně velkorysou zemí - v současnosti tvoří něco mezi pětinou a čtvrtinou jeho obyvatel cizinci! Přepočítejme si to na české poměry a chvíli přemýšlejme. Byli bychom my Češi schopni vést věcnou debatu o přistěhovalectví za takovýchto okolností?
Libor Rouček
Čtěte životopisy kandidátů!
Rozhlédneme-li se po dominantních heslech letošní kampaně před volbami do Evropského parlamentu, snadno se nás zmocní skepse.
Libor Rouček
Má ještě Putin v ruce klíč k osudu Ukrajiny?
Ukrajina stojí před dalším dnem, který pro ni může být osudový. V neděli chtějí proruští separatisté z Doněcku a Lugansku uspořádat referendum o odpojení těchto regionů od Ukrajiny. Tento scénář nápadně připomíná Krym, který se koncem února přesně stejným způsobem rozhodl osamostatnit, aby se vzápětí připojil k Rusku.
Libor Rouček
Kdy a jak skončí Putinův režim se možná rozhoduje už dnes
Pokud jde o Putina, tak jakkoli to nebude snadné, není možné se otočit k Rusku zády – musíme se v rámci snahy o uklidnění konfliktu na Ukrajině snažit s Kremlem navázat jednání, jehož výsledky budou závazné pro všechny zúčastněné. Nejhorší, co by se mohlo stát, by byla analogie k roku 1914, kdy spolu mocnosti úplně přestaly komunikovat a celý kontinent zachvátila válka. Putin asi nepřestane podněcovat nepokoje na jihovýchodní Ukrajině, protože potřebuje Ukrajinu slabou, kterou bude moci zpovzdálí ovládat. Pořádání svobodných voleb není v jeho zájmu.
Libor Rouček
10 let poté: nedokončená symfonie pokračuje
Letos máme rok významných výročí: připomínáme si 100 let od vypuknutí první světové války a 75 let od vypuknutí druhé světové války. Před deseti lety jsme spolu s dalšími devíti zeměmi přistoupili k Evropské unii a definitivně zpečetili konec studené války. Za ta léta našeho členství se hodně změnila Unie i my sami. Je to příležitost k bilancování a k tichému zamyšlení nad starým kontinentem.
Libor Rouček
„Rozděl a panuj“ – osvědčená ruská metoda
Ukrajinská krize obnažila nemilosrdnou pravdu o kremelském režimu. Putinovy kroky jsou vedeny snahou upevnit si moc v Rusku, které technologicky zaostává za Západem a chudne. Ruské vedení se obává přitažlivosti Evropské unie pro bývalé sovětské republiky a snaží se proto Unii oslabit a podporovat nejrůznější extremisty uvnitř EU. Zatímco Putin horuje proti fašistům v Kyjevě, sám paradoxně financuje extrémní pravici v zemích Západu (od Jobbiku v Maďarsku, přes Národní frontu ve Francii a britský UKIP až po vyloženě neonacistický Zlatý úsvit v Řecku). Subjekty, které jsou proti EU, a hlásají referenda o vystoupení z Unie, jsou pro Putinovy záměry nadějnými partnery. Nenávist k EU spojuje Putina i s našimi euroskeptiky – vzpomeňme na výroky Václava Klause a jeho otevřené sympatie vůči Moskvě.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie
Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...
Lidovci navrhli zvýšit slevy na dani na děti, stát to má přes 8 miliard ročně
Zvýšení slev na dani na děti navrhuje KDU-ČSL a hodlá to prosazovat v jednáních s koaličními...
Prezident má absolutní imunitu. Trump zaměstnal Nejvyšší soud, věří v průtahy
Většina členů amerického Nejvyššího soudu se ve čtvrtek zdála být skeptická k argumentu...
Zatkněte propalestinské levicové fašisty, vyzývá demokratický kongresman
Demokratický kongresman Adam Smith označil propalestinské demonstranty za „levicové fašisty“ a...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 186
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1832x
1988-1991 redaktor Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Je členem obnovené ČSSD od r. 1990. Mluvčí vlády ČR v letech 1998 - 2002, poté zvolen poslancem parlamentu ČR. Od r. 2004 je členem Evropského parlamentu, kde působí v Zahraničním výboru. V lednu 2012 byl zvolen místopředsedou Progresivní aliance socialistů a demokratů v EP. Dlouhodobě se věnuje otázkám mezinárodní a evropské politiky.