EU jako agresor? Nesmysl!
EU nenese žádnou zodpovědnost za to, že nyní Rusko porušuje mezinárodní právo. Jednání mezi EU a Ukrajinou o asociační dohodě se táhla roky a byla naprosto dobrovolná. EU se nerozhlíží po okolí, koho by ještě „pohltila“, jak si to zřejmě představuje eurofob Hájek. Věc je úplně prostá: země mezi EU a Ruskem se chtějí mít lépe a snaží se získat snadnější přístup na vnitřní trh EU. Na počátku jednání s EU byla jejich dobrovolná žádost.
V bezpečnostní strategii EU z roku 2002 je zakotven zcela banální princip, který snad chápe každý: státy EU se mohou mít dobře tehdy, pokud se budou mít dobře také jejich sousedé – jedině to zajistí stabilitu a bezpečnost v širokém slova smyslu. To byl důvod, proč EU vyvinula programy evropského sousedství, ve kterých jde o podporu demokracie, právního státu a prosazování funkčního tržního hospodářství, ve kterém mají šanci zbohatnout nejen oligarchové, ale také obyčejní smrtelníci.
Plány Ruska na další postup na Ukrajině jsou však v příkrém protikladu proti evropské politice sousedství. Putin bude nyní jednoduše čekat, až Ukrajinci padnou na samé dno. Putinovým cílem není modernizace Ukrajiny a její veřejné správy. Kreml si přeje pravý opak: chaos a celkový rozvrat. Západ je ochoten Ukrajině pomoci, ale bojí se, aby pomoc neskončila v kapsách oligarchů. A v tom je právě háček: reformovat a transformovat je podstatně náročnější a klopotnější, než nabízet úplatky.
Na příkladu Ukrajiny je názorně vidět, že Evropa hraje s jinými kartami než Rusko: asociační smlouvy východního partnerství z povahy věci vznikají trpělivým vyjednáváním podmínek a nejsou uzavírány pod nátlakem. To Rusové používají zcela jiné metody: invazní vojenské jednotky na Krymu jsou toho jasným dokladem.
Kdo si pamatuje na gruzínskou válku z roku 2008, možná si vzpomene, že tehdy začalo Rusko na Krymu masivně vydávat ruské pasy. Ve stejné době ohlásil tehdejší prezident Medveděv, že si Moskva vyhrazuje právo chránit své krajany i v zahraničí. Možná už tehdy zrál v hlavách ruských stratégů plán na anexi cizích území!
Ten, kdo si myslí, že Krymem to končí, by měl chápat, že situace na Ukrajině ohrožuje i další státy – vezměme například Moldavsko, kde jsem v pátek jednal s prezidentem Timoftim, premiérem Leankou a dalšími činiteli. Na jeho separatistickém a mezinárodně neuznaném Ponděstří jsou ruská vojska. Představitelé Podněstří v uplynulém týdnu požádali o připojení k Rusku!
EU pomohla řadě zemí na jejich cestě k demokracii a právnímu státu. Buďme k sobě zcela upřímní: kdo ví, jak by se vyvíjela Česká republika, pokud by nebylo konsensu našich občanů o směřování do Evropy? Jak by asi vypadala naše ekonomika bez vnějšího tlaku na férovou hospodářskou soutěž? A kolik by nás nakonec stál bankovní socialismus (“jánabráchismus”), který byl přímým důsledkem klientelistického pojetí privatizace státního majetku? Sociální stát by u nás zřejmě bez vnějšího stabilizujícího vzoru EU péčí našich transformačních ekonomů totálně pošel.
Ten, kdo se dneska zastává Ruska a obviňuje EU z eskalace konfliktu na Ukrajině, je slepý k tomu, jak důležité je pro bezpečnost v mezinárodním prostředí dodržování práva a respekt k dohodám. Buďme vděčni okolnostem, že jsme dostali šanci být členy EU a NATO. A snažme se pomoci těm, o jejichž osudu chce někdo rozhodovat bez nich samých.
Libor Rouček
Čtěte životopisy kandidátů!
Rozhlédneme-li se po dominantních heslech letošní kampaně před volbami do Evropského parlamentu, snadno se nás zmocní skepse.
Libor Rouček
Má ještě Putin v ruce klíč k osudu Ukrajiny?
Ukrajina stojí před dalším dnem, který pro ni může být osudový. V neděli chtějí proruští separatisté z Doněcku a Lugansku uspořádat referendum o odpojení těchto regionů od Ukrajiny. Tento scénář nápadně připomíná Krym, který se koncem února přesně stejným způsobem rozhodl osamostatnit, aby se vzápětí připojil k Rusku.
Libor Rouček
Kdy a jak skončí Putinův režim se možná rozhoduje už dnes
Pokud jde o Putina, tak jakkoli to nebude snadné, není možné se otočit k Rusku zády – musíme se v rámci snahy o uklidnění konfliktu na Ukrajině snažit s Kremlem navázat jednání, jehož výsledky budou závazné pro všechny zúčastněné. Nejhorší, co by se mohlo stát, by byla analogie k roku 1914, kdy spolu mocnosti úplně přestaly komunikovat a celý kontinent zachvátila válka. Putin asi nepřestane podněcovat nepokoje na jihovýchodní Ukrajině, protože potřebuje Ukrajinu slabou, kterou bude moci zpovzdálí ovládat. Pořádání svobodných voleb není v jeho zájmu.
Libor Rouček
10 let poté: nedokončená symfonie pokračuje
Letos máme rok významných výročí: připomínáme si 100 let od vypuknutí první světové války a 75 let od vypuknutí druhé světové války. Před deseti lety jsme spolu s dalšími devíti zeměmi přistoupili k Evropské unii a definitivně zpečetili konec studené války. Za ta léta našeho členství se hodně změnila Unie i my sami. Je to příležitost k bilancování a k tichému zamyšlení nad starým kontinentem.
Libor Rouček
„Rozděl a panuj“ – osvědčená ruská metoda
Ukrajinská krize obnažila nemilosrdnou pravdu o kremelském režimu. Putinovy kroky jsou vedeny snahou upevnit si moc v Rusku, které technologicky zaostává za Západem a chudne. Ruské vedení se obává přitažlivosti Evropské unie pro bývalé sovětské republiky a snaží se proto Unii oslabit a podporovat nejrůznější extremisty uvnitř EU. Zatímco Putin horuje proti fašistům v Kyjevě, sám paradoxně financuje extrémní pravici v zemích Západu (od Jobbiku v Maďarsku, přes Národní frontu ve Francii a britský UKIP až po vyloženě neonacistický Zlatý úsvit v Řecku). Subjekty, které jsou proti EU, a hlásají referenda o vystoupení z Unie, jsou pro Putinovy záměry nadějnými partnery. Nenávist k EU spojuje Putina i s našimi euroskeptiky – vzpomeňme na výroky Václava Klause a jeho otevřené sympatie vůči Moskvě.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Další případ zpožděné dodávky zbraní. Česká firma se soudí na Ukrajině
Premium Vztahy mezi Českem a Ukrajinou nejsou vždycky idylické. Svědčí o tom soudní spor, na který narazila...
Světlušky mění válčení ve městech. Nové drony snížily počet padlých Izraelců
Premium Jen několik decimetrů velký přístroj může znamenat revoluci městské války: minivrtulník, který...
Dva ruští vojáci se doznali k trojnásobné vraždě na Ukrajině
V okupované části Chersonské oblasti na jihovýchodu Ukrajiny zadrželi dva ruské vojáky, kteří se...
Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie
Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...
- Počet článků 186
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1832x
1988-1991 redaktor Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Je členem obnovené ČSSD od r. 1990. Mluvčí vlády ČR v letech 1998 - 2002, poté zvolen poslancem parlamentu ČR. Od r. 2004 je členem Evropského parlamentu, kde působí v Zahraničním výboru. V lednu 2012 byl zvolen místopředsedou Progresivní aliance socialistů a demokratů v EP. Dlouhodobě se věnuje otázkám mezinárodní a evropské politiky.