Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

EU jako agresor? Nesmysl!

23. 03. 2014 17:53:27
Je až k nevíře k jakým bizarním a nesmyslným myšlenkovým závěrům vede nenávist k Evropské unii některé naše národovce a eurofoby. Klasickou ukázkou bylo vystoupení bývalého Klausova vicekancléře Hájka v pořadu Michaely Jílkové „Máte slovo“. Obviňovat EU z toho, že svými pobídkami vůči Ukrajině vyprovokovala ruského medvěda, je naprosto absurdní. Svědčí o tom, že ani leckterý našinec není (nebo nechce být?) imunní vůči ruské a nacionalistické propagandě.

EU nenese žádnou zodpovědnost za to, že nyní Rusko porušuje mezinárodní právo. Jednání mezi EU a Ukrajinou o asociační dohodě se táhla roky a byla naprosto dobrovolná. EU se nerozhlíží po okolí, koho by ještě „pohltila“, jak si to zřejmě představuje eurofob Hájek. Věc je úplně prostá: země mezi EU a Ruskem se chtějí mít lépe a snaží se získat snadnější přístup na vnitřní trh EU. Na počátku jednání s EU byla jejich dobrovolná žádost.

V bezpečnostní strategii EU z roku 2002 je zakotven zcela banální princip, který snad chápe každý: státy EU se mohou mít dobře tehdy, pokud se budou mít dobře také jejich sousedé – jedině to zajistí stabilitu a bezpečnost v širokém slova smyslu. To byl důvod, proč EU vyvinula programy evropského sousedství, ve kterých jde o podporu demokracie, právního státu a prosazování funkčního tržního hospodářství, ve kterém mají šanci zbohatnout nejen oligarchové, ale také obyčejní smrtelníci.

Plány Ruska na další postup na Ukrajině jsou však v příkrém protikladu proti evropské politice sousedství. Putin bude nyní jednoduše čekat, až Ukrajinci padnou na samé dno. Putinovým cílem není modernizace Ukrajiny a její veřejné správy. Kreml si přeje pravý opak: chaos a celkový rozvrat. Západ je ochoten Ukrajině pomoci, ale bojí se, aby pomoc neskončila v kapsách oligarchů. A v tom je právě háček: reformovat a transformovat je podstatně náročnější a klopotnější, než nabízet úplatky.

Na příkladu Ukrajiny je názorně vidět, že Evropa hraje s jinými kartami než Rusko: asociační smlouvy východního partnerství z povahy věci vznikají trpělivým vyjednáváním podmínek a nejsou uzavírány pod nátlakem. To Rusové používají zcela jiné metody: invazní vojenské jednotky na Krymu jsou toho jasným dokladem.

Kdo si pamatuje na gruzínskou válku z roku 2008, možná si vzpomene, že tehdy začalo Rusko na Krymu masivně vydávat ruské pasy. Ve stejné době ohlásil tehdejší prezident Medveděv, že si Moskva vyhrazuje právo chránit své krajany i v zahraničí. Možná už tehdy zrál v hlavách ruských stratégů plán na anexi cizích území!

Ten, kdo si myslí, že Krymem to končí, by měl chápat, že situace na Ukrajině ohrožuje i další státy – vezměme například Moldavsko, kde jsem v pátek jednal s prezidentem Timoftim, premiérem Leankou a dalšími činiteli. Na jeho separatistickém a mezinárodně neuznaném Ponděstří jsou ruská vojska. Představitelé Podněstří v uplynulém týdnu požádali o připojení k Rusku!

EU pomohla řadě zemí na jejich cestě k demokracii a právnímu státu. Buďme k sobě zcela upřímní: kdo ví, jak by se vyvíjela Česká republika, pokud by nebylo konsensu našich občanů o směřování do Evropy? Jak by asi vypadala naše ekonomika bez vnějšího tlaku na férovou hospodářskou soutěž? A kolik by nás nakonec stál bankovní socialismus (“jánabráchismus”), který byl přímým důsledkem klientelistického pojetí privatizace státního majetku? Sociální stát by u nás zřejmě bez vnějšího stabilizujícího vzoru EU péčí našich transformačních ekonomů totálně pošel.

Ten, kdo se dneska zastává Ruska a obviňuje EU z eskalace konfliktu na Ukrajině, je slepý k tomu, jak důležité je pro bezpečnost v mezinárodním prostředí dodržování práva a respekt k dohodám. Buďme vděčni okolnostem, že jsme dostali šanci být členy EU a NATO. A snažme se pomoci těm, o jejichž osudu chce někdo rozhodovat bez nich samých.

Autor: Libor Rouček | neděle 23.3.2014 17:53 | karma článku: 17.84 | přečteno: 971x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Petr Burian

Nepodmíněný příjem-právo na lenost

Nepodmíněný, neboli základní garantovaný příjem, je státní dávka, která by náležela každému občanu bez rozdílu pohlaví, rasy, věku, tvaru hlavy a stylu oblečení. Jak už sám její název napovídá není žádné podmínky pro její získání.

25.9.2017 v 22:58 | Karma článku: 9.89 | Přečteno: 214 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Uprchlické kvóty 2 roky poté (IV): Brusel chce přerozdělování migrantů už nastálo

I přes nezdar dočasných kvót Komise prosazuje trvalý mechanismus, který by z přerozdělování migrantů udělal standardní součást azylového systému EU. / Čtvrtý díl seriálu k druhému výročí a ke konci kvót.

25.9.2017 v 20:00 | Karma článku: 26.15 | Přečteno: 834 | Diskuse

Josef Nožička

TOP 09 mimo Sněmovnu? A to se pan Kalousek tolik snaží…

Dle dnes zveřejněného volebního průzkumu agentury CVVM by se politická strana TOP 09 nedostala do Poslanecké sněmovny.

25.9.2017 v 19:32 | Karma článku: 30.82 | Přečteno: 1069 | Diskuse

Jan Dvořák

Skandál v německé opeře odvrácen

(Od kultůrního zpravodaje z Berlína.) Dnes večer se schylovalo k obrovskému skandálu v místní Komické opeře. Dlouho avizovaná premiéra nového nastudování Madame Butterfly se málem nekonala.

25.9.2017 v 19:06 | Karma článku: 15.55 | Přečteno: 474 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Vůle kurdského národa!

Když člověk, spolek, společnost či národ má vůli, tak prorazí všechno zlo, tak je to psáno v božských, ale také lidských zákonech

25.9.2017 v 12:03 | Karma článku: 17.96 | Přečteno: 250 | Diskuse
Počet článků 186 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1831
Narozen 1954 v Kladně, v roce 1977 emigroval z politických důvodů do Rakouska. 1984 doktorát z politologie a sociologie na Vídeňské univerzitě. 1988-1991 redaktor Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Je členem obnovené ČSSD od r. 1990. Mluvčí vlády ČR v letech 1998 - 2002, poté zvolen poslancem parlamentu ČR. Od r. 2004 je členem Evropského parlamentu, kde působí v Zahraničním výboru. V lednu 2012 byl zvolen místopředsedou Progresivní aliance socialistů a demokratů v EP. Dlouhodobě se věnuje otázkám mezinárodní a evropské politiky.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.