Nacionalisté všech zemí, spojte se?
Je silně pravděpodobné, že nacionalisté v následujících evropských volbách získají na síle. Nedávný úspěch rakouské FPÖ, popularita francouzské Národní fronty, preference Pravých Finů nebo dánské Lidové strany skutečně nevěští nic dobrého. Před pár dny se předsedkyně francouzské Národní fronty Marine Le Pen za velké pozornosti médií setkala v Haagu s krajně pravicovým Geertem Wildersem, aby spolu dohodli spolupráci při květnových volbách do Evropského parlamentu.
Naší pozornosti by nemělo ujít zejména to, že nizozemská krajní pravice v čele s Wildersem chce omezit imigraci hlavně ze států, které nejsou členy tzv. vyspělého západního světa. Jinými slovy, chtějí na evropské úrovni spolupracovat s podobnými stranami pouze ze severní a západní Evropy. O státy střední a východní Evropy nestojí. V centru negativní pozornosti nacionalistů stojí momentálně například Rumuni a Bulhaři, kteří mají od nového roku (tedy po uplynutí sedmiletého přechodného období) získat volný přístup na pracovní trh v rámci EU.
Evropští národovci a xenofobové nabízejí svým voličům představu, že odpovědí na globalizaci je nacionalismus. Tato idea je velmi nebezpečná. Jde totiž o bezkonkurenčně nejtragičtější slepou uličku, kterou si jenom ve 20. století přece Evropané ze Západu i Východu už několikrát prošli!
Evropané museli ještě historicky nedávno zaplatit strašlivou cenu za poznání, že jakékoli omezování obchodu a pohybu lidí i myšlenek spolu s jedovatým koktejlem ideologie nesnášenlivosti produkuje v horším případě krvavé konflikty a pouze v tom lepším případě bídu.
Pokud jde o posilování nacionalistů v Evropě, jde o pestrou společnost, ve které jsou zastoupeni jak islamofobové, tak antisemité. Spojuje je ale nenávist k otevřené Evropě a touha po návratu k národním státům. Chtějí se spojit a mluvit v Evropském parlamentu jedním hlasem. Pokud se jim podaří uspět a vytvořit celou vlastní frakci v Evropském parlamentu, mohou získat finanční podporu na další rozvoj a hlavně významně ochromit chod řady věcí v Evropské unii.
Je znepokojivé sledovat, jak u nás na internetových diskusních fórech dominují ti, kteří se proti Evropské unii vymezují negativně. Buď rovnou odsuzují integrační projekt jako takový, nebo se aspoň uchylují ke kupecké mentalitě podle hesla „budeme v EU, dokud nám to bude sypat“. Copak tito lidé nemají paměť? A zamysleli se nad tím, jak by asi Evropa vypadala, kdyby své návrhy prosadili Wilders a spol.? Pro nás Evropany ze střední a východní Evropy by přece měly být námluvy nacionalistů v Evropě i doma přece o to trpčí, že máme zmíněnou slepou uličku prozkoumanou zatraceně dobře. Měli jsme na to dost času, když jsme byli po desetiletí drženi za ohradníkem komunistického bloku!
Libor Rouček
Čtěte životopisy kandidátů!
Rozhlédneme-li se po dominantních heslech letošní kampaně před volbami do Evropského parlamentu, snadno se nás zmocní skepse.
Libor Rouček
Má ještě Putin v ruce klíč k osudu Ukrajiny?
Ukrajina stojí před dalším dnem, který pro ni může být osudový. V neděli chtějí proruští separatisté z Doněcku a Lugansku uspořádat referendum o odpojení těchto regionů od Ukrajiny. Tento scénář nápadně připomíná Krym, který se koncem února přesně stejným způsobem rozhodl osamostatnit, aby se vzápětí připojil k Rusku.
Libor Rouček
Kdy a jak skončí Putinův režim se možná rozhoduje už dnes
Pokud jde o Putina, tak jakkoli to nebude snadné, není možné se otočit k Rusku zády – musíme se v rámci snahy o uklidnění konfliktu na Ukrajině snažit s Kremlem navázat jednání, jehož výsledky budou závazné pro všechny zúčastněné. Nejhorší, co by se mohlo stát, by byla analogie k roku 1914, kdy spolu mocnosti úplně přestaly komunikovat a celý kontinent zachvátila válka. Putin asi nepřestane podněcovat nepokoje na jihovýchodní Ukrajině, protože potřebuje Ukrajinu slabou, kterou bude moci zpovzdálí ovládat. Pořádání svobodných voleb není v jeho zájmu.
Libor Rouček
10 let poté: nedokončená symfonie pokračuje
Letos máme rok významných výročí: připomínáme si 100 let od vypuknutí první světové války a 75 let od vypuknutí druhé světové války. Před deseti lety jsme spolu s dalšími devíti zeměmi přistoupili k Evropské unii a definitivně zpečetili konec studené války. Za ta léta našeho členství se hodně změnila Unie i my sami. Je to příležitost k bilancování a k tichému zamyšlení nad starým kontinentem.
Libor Rouček
„Rozděl a panuj“ – osvědčená ruská metoda
Ukrajinská krize obnažila nemilosrdnou pravdu o kremelském režimu. Putinovy kroky jsou vedeny snahou upevnit si moc v Rusku, které technologicky zaostává za Západem a chudne. Ruské vedení se obává přitažlivosti Evropské unie pro bývalé sovětské republiky a snaží se proto Unii oslabit a podporovat nejrůznější extremisty uvnitř EU. Zatímco Putin horuje proti fašistům v Kyjevě, sám paradoxně financuje extrémní pravici v zemích Západu (od Jobbiku v Maďarsku, přes Národní frontu ve Francii a britský UKIP až po vyloženě neonacistický Zlatý úsvit v Řecku). Subjekty, které jsou proti EU, a hlásají referenda o vystoupení z Unie, jsou pro Putinovy záměry nadějnými partnery. Nenávist k EU spojuje Putina i s našimi euroskeptiky – vzpomeňme na výroky Václava Klause a jeho otevřené sympatie vůči Moskvě.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump
Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
VIDEO: Kdo nejlíp vříská? Soutěž v imitaci racků vyhrál malý chlapec
Devítiletý Cooper Wallace z britského Chesterfieldu v neděli vyhrál čtvrté mistrovství Evropy v...
Ukrajinci se snaží před bojem utéct do Rumunska, v řece mnozí najdou smrt
Tisíce Ukrajinců se od počátku ruské invaze pokusily překonat řeku Tisu na hranici s Rumunskem ve...
- Počet článků 186
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1832x
1988-1991 redaktor Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Je členem obnovené ČSSD od r. 1990. Mluvčí vlády ČR v letech 1998 - 2002, poté zvolen poslancem parlamentu ČR. Od r. 2004 je členem Evropského parlamentu, kde působí v Zahraničním výboru. V lednu 2012 byl zvolen místopředsedou Progresivní aliance socialistů a demokratů v EP. Dlouhodobě se věnuje otázkám mezinárodní a evropské politiky.